Choď na obsah Choď na menu
Reklama
Reklama
 


ANOTÁCIE - 29. ročník

6. 4. 2015

Slovenské Karpaty – severná cesta (Juraj Geleneky)

Film je pokusom o autentické zachytenie karpatskej prírody a atmosféry pešieho prechodu od trojhraničného bodu Kremenec – najvýchodnejšieho bodu Slovenska, po slovensko-poľskej hranici cez najsevernejší bod Modralová, ďalej cez trojmedzný bod Čierne a sledujúc slovensko-moravskú hranicu cez Malé Karpaty na Devín. "Severná cesta" s dĺžkou 900 km nás prevedie cez 17 pohorí, často prechádza odľahlými miestami a oblasťami zachovanej prírody so slabo prešliapanými chodníkmi. Film je súčasťou širšieho zámeru postupného pešieho prechodu celého Karpatského oblúka a poskytuje ucelený pohľad na Slovenskú časť Východných Karpát a na Západné Karpaty. Nakoľko celý film má 75 min., z časových dôvodov budú prezentované vybrané časti. FOTOGALÉRIA <<<TU>>>

Národné parky Arches  a Zion (Miroslav Toman)

Národné parky Arches  a Zion sú vytvorené z červených, viac menej pieskovcových skál priam fantastických tvarov. Zatiaľ čo Arches je výnimočné množstvom vytvorených oblúkov a skalných mostov (jeden je aj v symbole štátu Utah), Zion je skôr systém vysokých skalných veží a hlbokých údolí, až roklín, je tu možnosť takmer horolezeckých túr, alebo brodenia sa roklinami. Obidva parky sú sprístupnené na USA spôsob – Arches idividuálnou dopravou (problémy s parkoviskami), Zion kyvadlovou autobusovou dopravou. FOTOGALÉRIA <<<TU>>>

 

Okolo hraníc Českej republiky (Peter Jankovič)

Keď sa ma bude niekto pýtať, ktorá hranica bola zaujímavejšia, či okolo Slovenska, alebo okolo Čiech, musím povedať, že obe sú svojím spôsobom výnimočné. Náročné a krásne zároveň, určite si každý v tom množstve kilometrov nájde niečo, čo ho nadchne. A určite získa nový pohľad na krajinu, v ktorej žije, získa nový prístup ku krásam, ktoré mu ponúka.
Kto chce zažiť dobrodružstvo a dlhé kilometre na bicykli mimo civilizáciu, v prekrásnom prostredí s minimálnymi zásahmi ľudí vďaka izolácii pohraničia, nech sa vyberie v mojich stopách a posúdi to sám. Trasa okolo hranice ponúka najdlhšiu cykloštreku v republike, ktorá má myšlienku a zmysel. A pred dlhou cestou do zahraničia nenájdete lepšiu možnosť, ako otestovať seba a bicykel pri enormnej záťaži. Tu môžete hocikedy zbehnúť do blízkej civilizácie po pomoc, čo v cudzine už nie je také jednoduché. FOTOGALÉRIA <<<TU>>>

 

Príroda a mestá severnej Číny (Svetozár Krno, 2014)

Prednáška ponúka skúsenosti z putovania po piatich severných čínskych územiach, ktoré pretína Žltá rieka. V provincii Šen-si leží šesťmiliónový Si-an, ktorý bol poldruha tisícročia hlavným mestom zjednotenej Číny. Na východ od neho odpočíta Tarakotová armáda. Na západ od mesta sa vypína pohorie Tai-bai-šan s frekventovaným, ale čistučkým národným parkom, ktorý porástol od úpätia až do temer štvortisícovej výšky nepriechodných pôvodne pre človeka subtropickým lesom. V provincii Kan-su leží najväčší tibetský kláštorný systém Labrang, v ktorom sa stretá mnoho kultúr, dôb a hodnôt a v ktorom sa na silu snúbia duchovné impulzy starej tibetskej tradície s plytkosťou moderného cestovného ruchu. 

Neďaleko tejto budhistickej svätyne leží Lin-sja, čínska Mekka. Čínski moslimovia sa koncentrujú aj v susednej autonómnej oblasti Ning-sia. Tu pod suchými horami Che-lan-šan vyrástlo svieže priestranné moderné mesto Jinčchuan, v ktorom niet núdze o zeleň.  V čínskom Vnútornom Mongolsku žije Mongolov ako v samotnom Mongolsku. Posledné zábery sú venované Veľkému múru a Pekingu. FOTOGALÉRIA <<<TU>>>

 

Súboj s časom (Milan Ohuriak, film, ´19:00)

Turkmenistan patrí k najizolovanejším štátom sveta. Menej turistických víz udelí už len Severná Kórea. Ak sa sem nejaký turisti dostanú, musia mať štátneho sprievodcu a smú navštíviť len vybrané miesta. Film zachytáva jedinú poskytujúcu možnosť, ako prejsť územie bez miestneho sprievodcu, a to na tranzitné víza, ktoré sú obmedzené vopred schválenou 1200 km trasou absolvovanou za päť dní. Nezdá sa to veľa, ale niečo na tom nesedí. 
FOTOGALÉRIA <<<TU>>>

 

Patagonie – Chile a Argentina (Libor a Kamila Hnykovi, 2015)

Hlavním cílem naší letošní výpravy bylo obejít slavné skalní věže Fitz Roy a Cerro Torre přes jižní patagonský ledovec. Jak napsal Ralf Gantzhorn – autor krásné knihy o Patagonii: "Tato náročná horská túra vede do jedné z nejslavnějších kuchyní mizerného počasí na světě. Zároveň ale poskytuje jeden z nejvelkolepějších krajinových zážitků na naší planetě. Spatřit západní stranu Cerro Torre znamená hluboce emotivní zážitek s bezmála religiózním charakterem." My jsme měli obrovské štěstí, že jsme toto úžasné místo navštívili za překrásného počasí. Slunce nás provázelo i na dalším, tentokrát již klasickém treku kolem dalších nádherných patagonských věží – Torres del Paine. V druhé polovině cesty jsme se přesunuli do jezerní oblasti, kde jsme obešli impozantní starý zaledněný vulkán Monte Tronador. Putovali jsme prastarými pralesy notofágů – pabuků a ještě staršími pralesy stromů alerce, které jsou příbuzné severoamerickým sekvojím a cypřišům a dožívajíi se přes 3000 let. Zlatým hřebem na závěru našeho putování byl výlet do národního parku Huerquehue, kde jsme obcházeli řadu překrásných jezer obklopených lesy obdivuhodných araukárií. Tyto "žijící zkameněliny" rostou na zemi v nezměněné podobě přes 150 milionů let. Pod jejich korunami ve tvaru deštníků se proháněli dinosauři. FOTOGALÉRIA <<<TU>>>

 

Macedónske hory (Josef Blecha)

Makedonie, malá země uprostřed Balkánu, jejíž západní polovinu jsme procestovali, nabízí vše, co lze v jihovýchodní Evropě zažít. Krásné hory, dvě velká jezera, příjemné lidi, dávnou historii i střet křesťanství a islámu. Navštívili jsme čtyři horské masivy – Korab, Deshat, Babu (N. P. Pelister) a Solunskou Glavu. Při přesunech zemí jsme navštívili několik památek a měst – například Ohrid, Bitolu a Skopje.

 

Island (Libor a Kamila Hnykovi, 2014) Na Islandu jsme cestovali pomocí místních autobusů. Tento způsob dopravy nám umožnil uskutečnit i několik vícedenních treků. Tři dny jsme například strávili v nádherném kaňonu řeky Jokulsá á Fjollum, který jsme prošli celý od severu k jihu. Většina turistů ve svých nebo pronajatých autech dojede jen k určitým vyhlídkám na největší vodopády, absolvuje kratší vycházky do okolí. Mnoho překrásných zákoutí kaňonu jim ale zůstane skryta. Několik dní jsme strávili putováním v oblasti jezera Mývatn, kde jsme chodili po lávových proudech k neuvěřitelně zbarveným sirným pramenům a bublajícím bahnům. Na východě Islandu jsme si půjčili jízdní kola a objeli jezero Lagarfljót k třetímu nejvyššímu vodopádu Islandu Hengifoss, ale také k nádhernému vodopádu Litlanesfoss, kde voda padá přes úžasné čedičové sloupy, a k vodopádu Fardagafoss, kde můžete vlézt do jeskyňky schované přímo za mohutným proudem vody a prožít si doslova z první ruky ohromující hukot a dunění padajících vod. Překrásnou proměnu počasí jsme zažili u nejkrásnějšího ledovcového jezera Islandu Jokulsarlón. Impozantní ledové věže se tu začaly vynořovat jak přeludy z nízké mlhy a zářit nejdříve v duze a následně v plném oslnivém slunci. Na horu Kristínartindar, odkud je krásný výhled na největší islandský ledovec Vatnajokull, jsem vylezl kvůli proměnám počasí hned dvakrát. Zlatým hřeben naší cesty bylo absolvování asi nejkrásnějšího islandského treku z duhových hor Landmannalaugar přes Thorsmork a sedlo hory Eyjafjallajokull k vodopádu Skagafoss. Kvůli erupcím "Eyjafjalla" v roce 2010 několik dní nelétala v Evropě letadla. Dnes si můžete přímo na kráter viníka vylézt. Na treku jsme měli doslova aprílové počasí. Ostré slunce střídali temné mraky divokých dešťových přeháněk. Chvílemi jsme na svatého Petra nadávali, abychom o několik minut později doslova žhavili naše foťáky při zaznamenávání úžasných momentek překrásné islandské přírody při dramatických změnách počasí. FOTOGALÉRIA <<<TU>>>

Nový Zéland (Michal Klas)

Koncom roka 2013 som sa s bratom hladný po zmene v živote rozhodli pustiť náš domov, zamestnanie a zabehnutý stereotyp vycestovali na Nový Zéland. Po desiatich mesiacoch práce sme si kúpili prerobený van s posteľou na cestovanie a pohybovali sme sa dva mesiace krížom-krážom severný aj južný ostrov. O tom, čo sme reálne videli našimi očami, Vám porozprávame na prednáške. FOTOGALÉRIA <<<TU>>> 

 

 

 
Reklama